Ah, prší. Sípí, bubnuje, šustí, a člověk se raději schoulí doma s horkým čajem a dobrou knížkou, než aby vystrčil nos ven. Ale co když nastane situace, že vám domácí hnízdečko už leze krkem, já vím o čem mluvím, vždyť i moje energie potřebuje ventil, a vnější prostředí volá po dobrodružství, byť mokrém. Nebojte, Ústecký kraj má co nabídnout i za špatného počasí, a já jsem tu, abych vám poradila, kam s deštníků a pláštěnkami vyrazit.
Když se řekne Ústecký kraj, pomyšlení na Duchcov nebo Terezín není tak daleko. Zatímco deště vyplavují ulice, hrady a zámky přivítají návštěvníky pod svými mohutnými střechami. A že zámek v Duchcově stojí za návštěvu! Kromě toho, že je spojen s osobou Giacoma Casanovy, který zde strávil poslední léta svého dobrodružného života, nabízí i působivé expozice. A pokud vás fascinuje novodobá historie, Terezín s jeho pevností a památníkem nabízí hluboké zamyšlení pod střechou muzea, vzdálené od deště, ale bohužel nikoli od smutku minulosti.
Sklo v Ústeckém kraji je čiré, křehké a neuvěřitelně krásné, navíc jeho výroba je skvělou podívanou pro celou rodinu. Když je venku nevlídno, sklárny jako Nový Bor nebo Lindava zvou k teplu pecí, kouzlu ohně a tajemství umění, které vyžaduje precizní práci sklenářů. Fascinuje mě, jak z obyčejného písku, sódy a vápence, může vzniknout dílo, které bude zdobit cizí domovy, aniž by jeho majitelé tušili, jaké úsilí a dovednosti byly potřebné k jeho zrození. Sklářské muzeum v Novém Boru pak s dechberoucí lehkostí ukazuje celou historii a současnost českého skla.
Ústecký kraj skrývá také podzemní světy, kde se rýsuje celá historie země. Jako malá jsem měla obrovský strach z temných, vlhkých míst, ale pak jsem pochopila, že stín nemusí být vždy věštecem něčeho zlého. Právě naopak. Památky jako například středověké stříbrné doly v Krupce nebo křišťálová jeskyně v Kryrách jsou toho důkazem. Jsou to místa, kde se dešťové kapky nedostanou, kde historie vypráví svůj příběh a kde je na chvíli můžete být součástí. Bez mokrého kabátu to jde mnohem lépe, že?
Možná o tom moc nepřemýšlíte, ale co takhle osvěžit deštivý den přímo ve vodě? Ne, nemyslím venku, tam to asi nikoho nebaví, ale co teprve bazény, tobogány a vířivky, které nabízí aquaparky a wellness centra. A v Ústeckém kraji jich je na výběr! Ve wellness oáze si odpočinete, zrelaxujete a vyhřejete kosti, dokonce i zapomenete na to, jak moc tam venku prší. To budiž, wellness už dávno není jen o saunách a bazénech, ale třeba i o solných jeskyních nebo spa procedurách. Je to jako malý únik ze všední dny, igelitových bot a mokrých deštníků.
Mám pro vás jeden sladký tip. Vydat se na výlet za poznáním a samozřejmě ochutnávkou do čokoládovny nebo cukrárny? V Ústeckém kraji se to hemží sladkými manufakturami, které se nebojí ukázat, jak se z kakaového boba stanou ty nejvybranější tabulky a pralinky, a odolat jim je opravdová výzva. Přiznám se, že každá návštěva pro mě skončí nákupem větší, než by bylo zdrávo, ale kdo by odolal! Navíc, mokrý deštivý den je jako stvořený k tomu, popustit uzdu svým chuťovým buňkám.
A nakonec, kultura. Přiznám se, s malým Rostíkem chodíme do divadla či muzea poměrně často, i když je venku krásně, natož když prší. Inscenace pro děti, které si v divadlech Ústeckého kraje můžete vychutnat, jsou plné kouzel a příběhů. A galerie? Ty mají své ticho, klid a umění nabídnout v každém počasí. Dešťové kapky rachotící na střeše jen přidávají na atmosféře, když vás obklopují díla od baroku po současnost.
Tak vidíte, deštivé dny v Ústeckém kraji mohou být plné objevů a dobrodružství, a není potřeba se jich obávat. Vždycky si pamatuji, jak jsme jednou s Míšou, naším psem, byli chyceni nepříjemným lijákem uprostřed lesa. Našli jsme úkryt v staré dřevěné boudě a poslouchali jak deště bubnuje na střechu. To bylo kouzelné a zvláštní dobrodružství samo o sobě. A teď jsem si jistá, že příště, až zase začne pršet, už budeme vědět, kam zajít pro další nezapomenutelné zážitky. Tak ať vám prší s úsměvem na tváři!